od Jirky OK1FUM
Teď něco o přeladění.
Po nemožnosti sehnat nějaké info o PLL MC145146 /všude byli jenom od 145149 a výš/ jsem byl nucen zjistit zapojeni syntézy, změřit veškeré signály na PLL a na VCO a přečíst obsah paměti. A potom se zamyslet nad souvislostí jedniček a nul v paměti s kmitočtem PLL. Musel jsem si sestavit ručni miniprogramátor a ručně kombinovat zmíněné jedničky a nuly a přitom měřit výstupní kmitočet. Nebyla to sice žádná velká věda, ale to zamyšlení mě stálo celý víkend a to doslova celý, držťkovou od manželky a ne jen jednu porci, nervózní děti, které zrovna teď strašně moc ode mě něco nutně potřebovali. Zadařilo se a tak se mohlo pokračovat dál. Přeladění VCO je široké a obsáhne jak amatérské pásmo s rezervou, tak samozřejmě i kanály gen. povolení. Šířka rozladění VCO při ladícím napětí od 0,5-8V, to je rozsah ladícího napětí PLL, je asi 12-13Mhz a to by mělo pokrýt celé amatérské pásmo včetně rezervy. Vysílač chodí bez jakýchkoli úprav a v přijímači je potřeba ještě naladit vstupní pásmové propusti na příslušné pásmo. Potom jsem vyřadil desku selektívní volby a nahradil jsem jí mojí deskou, na které je obvod jednoduchého skanování nebo lepe řečeno dualwatch, pro zvýšení komfortu staničky, propojení klíčování a modulace a také obvod subtónové jednotky, bez které to na 70cm nejde. Deska se zasouvá do původního konektoru od selektívní volby a je ještě propojena několika propojkami s dalšími obvody stanice.
To bylo trochu všeobecné povídání a tak teď nějaký ten detail pro konstruktéry a ladiče.
Na OBR 1 je principielní schéma kmitočtové syntézy. Z toho vyplývá organizace paměti. Na zadání jedné frekvence je potřeba 8 čtyřbitových slov /5frq 3 frq-krok/. Do PLL jdou data z výstupu Q0-Q3. Výstupy Q4-Q6 jsou nezapojeny a Q7 je připojen na obvody displeje stanice, kde na volném /nenaprogramovaném/ kanále,je naprogramována log 0 a ta spustí blikání displ
jako signalizaci neobsazeného /nenaprogramovaného/ kanálu. Adresování paměti je : A0-A2 je čitaní paměti /čitá 8 čtyřbitových slov na nastavení FRQ/, A3 je přepínání RX frq a TX frq a A4-A7 se zadává číslo kanálu. A8 a A9 jsou sice vyvedeny na konektor PLL, ale nejsou zapojeny. Pravděpodobně slouží k rozšíření počtu kanálů ve spojení s jiným čelním panelem, kde je možné zadávat více kanálů. Další adresovací bity jsou neobsazeny. To znamená, že paměť je v podstatě prázdná a nabízí možnost využít kapacitu pro nějaké další funkce. Je možné rozšířit počet kanálů až na teoretických 256.
Já jsem udělal jednoduchou logiku, schéma na OBR2, která rozšiřuje možnosti staničky o funkce jednoduchého scanovaní, nebo spíše dual watch a možnost podívání se na vstup při převaděčovém provozu a subtónová jednotka, která je na 70cm nezbytná. Využil jsem nezapojené výstupy Q4-6 a také Q7 jsem odpojil od blikání displae a tím vznikla 4bitova sběrnice pro ovládání subtónové jednotky. Další část paměti je ještě využita jako servisní, kde jsou naprogramovány kmitočty pro nastavení PLL a měření stanice /kmitočty servisní v rozsahu 420-450Mhz/. Logika je postavena na plošném spoji o stejných rozměrech jako selektívní volba a je umístěna na řadové liště místo selektívní volby. Návrh plošného spoje je na OBR3A a OBR3B. Na plošném spoji jsou dvě drátové propojky označené písmeny A a B.
Činnost logiky
Při zapnutí scan tlačítkem 1 na předním panelu stanice, (původně určené k ovládání selektívní volby) se překlopí KO RS a odblokuje KO D , který dostává impulsy z oscilátoru, který je blokován při otevření SQL. Výstup KO D Qnon je přes převodní tranzistor přiveden na adresovací vstup paměti A9, který přelaďuje PLL na nastavenou scanovací /hlídací/ frekvenci. Výstup KO RS Qnon je připojen na vývod blikání displae a tím se indikuje činnost scanování. Při otevření SQL se scanování zastaví na obsazené FRQ a pokračuje dále až po opětovném uzavření SQL. Scanování je možné zrušit samozřejmě zaklíčováním stanice, nebo tlačítkem 10. Scanování se zastaví a navolí se kmitočet odpovídající nastavenému kanálu. V podstatě každý kanál má jeden libovolný kmitočet, na který se při puštění scanu kouká a hlídá ho. Tlačítko 10 slouží ještě k podívání se na vstup převaděče. Přivede log 1 na adresovací vstupy A8 a A9. Při log 1 na A8 se nastaví sevisní kmitočty, pro nastavení stanice.
Subtónová jednotka
Je vyrobena podle Petra OK1MPE s použitím PIC. Jeho konstrukce je uveřejněna v A-Rádiu-Praktická elektronika-6/98. Byl pouze autorem upraven SW na zadávání požadovaných kmitočtu subtónu 4bitovým slovem z paměti na port A0-A3. Část portu B, B6 a B7 je připojen na +5V. Ostatní je původní.
To je asi vše co jsem chtěl k přeladění stanice GRUNDIG FK-105/460 napsat. Snažil jsem se to srozumitelně popsat, není to sice přesný návod na přestavbu stanice, ale jako základní vodítko při realizaci přeladění to lze použít.
...... 733kB